Salzburg (2. – 4. října 2023)
Pro většinu lidí je čtvrtá hodina ranní časem hlubokého spánku. Pro nás deváťáky ze staroboleslavské základky to v první říjnové pondělí byl čas nezvykle brzkého vstávání. O hodinu později nám totiž odjížděl autobus směr Salzburg.
Autobusem jsme jeli 6 hodin a před polednem jsme dorazili do Salzburgu. Naší první zastávku bylo Mozartovo náměstí, kde jsme měli hodinový rozchod. Prohlíželi jsme si různé kostely a kláštery. Během rozchodu jsme viděli řeku Salzach, která měla mléčnou, tyrkysovou barvu. Po tomhle zážitku jsme šli na zámek Hellbrun známý pro své vodní hrátky, Wasserspiele. Už z názvu jsme poznali, že se do hostelu nedostaneme suší. Večer jsme se přemístili na ubytování na okraji Salzburgu, kde na nás čekala chutná večeře formou švédských stolů.
Náš druhý den byl věnován výletu na Orlí hnízdo a do solných dolů v Berchtesgadenu. Orlí hnízdo byl původně dar pro Adolfa Hiltlera k jeho 50. narozeninám od Martina Bormanna v roce 1937. Ráno jsme se nasnídali a vyrazili. Nahoru jsme jeli autobusem a poté výtahem. Měli jsme opět rozchod, a tak jsme se kochali nádherným výhledem na široké okolí Solnohradska a vrcholky Alp. Slunečné počasí nám výlet ještě zpříjemnilo.
Naší odpolední prohlídkou byly solné doly v Berchtesgadenu. Kvůli bezpečnosti nám zapůjčili hornické obleky, které jsme na sobě museli mít. Do podzemí jsme se dostali vláčkem. Poté jsme procházeli různými místy, ke kterým nám paní průvodkyně vždy něco zajímavého pověděla. Nejlepší částí této prohlídky byla pro některé z nás prudká, dlouhá skluzavka, pro jiné podzemní projížďka lodí po solném jezeře s krásnými krystalickými efekty. Ke konci jsme si mohli zakoupit suvenýry, včetně soli. Ten samý den jsme stihli navštívit ještě dvě jezera, Königsee a poté Wolfgangsee, kde byl další rozchod. Protože jsme byli unavení, tak jsme dojeli na hostel, navečeřeli se a šli spát ????
Následný den jsme vstávali dříve, abychom měli čas si sbalit věci. Naším posledním výletem byla největší ledovcová jeskyně na světě, Eisriesenwelt. V této jeskyni jsme se museli pohybovat opatrně a chodit po dřevěných schodech, kterých jsme napočítali 1400. Obdivovali jsme, co všechno dokáže vykouzlit voda a led. Prohlídka probíhala v přítmí, takže osvícené ledovce vypadaly magicky. Po skončení této prohlídky jsme se vydali zpátky k autobusu. Večer jsme dorazili domů.
Výlet jsme si všichni moc užili. Jídlo všem moc chutnalo a počasí nám přálo.
Na závěr bychom řekli, že tři roky strávené učením němčiny se vyplatily.
Adéla, Bára a deváťáci
